Krev mého srdce

Nečekala jsem, že mě thajský akčňák takhle vezme, ale Krev mého srdce mě fakt dostala. Pimchanok jako hlavní hrdinka je skvělá, působí zranitelně a tvrdá zároveň, hlavně v těch scénách v nemocnici, kdy jí jde doslova o každou kapku krve. Chemie mezi ní a Thanaphem (milovaný zabiják) je překvapivě uvěřitelná, jejich hádka v motelu a následná tichá scéna na střeše mě dostala víc než půlka evropských romantik. Akční pasáže jsou přehledné, souboj v podzemním parkovišti má parádní choreografii a slušnou dávku brutality, ale pořád to drží dramatickou linku, ne jen bezduchý mlácení. Závěr možná tlačí trochu moc na emoce, ale ten moment, kdy se starý nepřítel vrací a všichni tři chlapi kolem ní musí přehodnotit, co pro ně znamená, funguje skvěle. Za mě poctivá kombinace akce, dramatu a romance, která nepůsobí trapně ani přepáleně.